Německá automobilka Audi se věnuje konstrukci hliníkových prostorových rámů již více než 15 let ve svém vývojovém centru v Neckarsulmu. Připomeňme jen, že první vlaštovkou byl stříbřitý nelakovaný koncept ASF z roku 1993, přímý předchůdce sériové první generace řady A8. Celá konstrukce, která snižuje hmotnost a přitom zvyšuje torzní tuhost, dle něj dostala i svůj název – Audi Space Frame.

Je pochopitelně také základem prototypu na základě kupé A5. U něj bylo ovšem dosaženo další redukce hmotnosti použitím hliníkových panelů karoserie a také karbonových prvků. Klesla ta až na 1310 kg. Pro porovnání – nejlehčí verze řady A5 s tradiční ocelovou karoserií na rámu ASF váží 1420 kg, varianta s motorem 3,2 FSI V6 a pohonem všech kol quattro pak 1540 kg.

Lehké kupé A5 ovšem pohání menší agregát, přeplňovaný dvoulitr FSI s výkonem 155 kW. Vozu tak stačí menší a lehčí brzdy i převodovka, je i lépe ovladatelný. Spotřebu sice automobilka neudává, ovšem úspora 100 kg hmotnosti znamená její snížení o 0,3 – 0,5 l/100 km.

Historie použití tohoto kovu sahá hluboko do minulosti. Firma NSU, kterou po obnovení značky koncernem VW v roce 1965 Audi převzalo, postavila první hliníkovou karoserii na podvozku typu 8/24již v roce 1913! Další vznikla o dekádu později na šasi Audi typu K. A konečně závodní Auto Uniony z třicátých let měly karoserie také z lehkého a lesklého materiálu.

Samotná firma Audi se k této myšlence vrátila v polovině osmdesátých let minulého století, kdy představila prototyp Audi 100. V roce 1991 následoval koncept supersportu Avus quattro a hned po něm otevřená verze Spyder. Všechny tyto pokusy ovšem spojuje jediné – hliníková karoserie spočívala na ocelovém rámu. Poté již přišel na řadu v úvodu zmíněný koncept ASF.

Audi je ve výrobě hliníkových vozů velmi úspěšné. Za 15 let vyjelo z bran jejich továren na 550.000 kusů, přičemž pouze u malé A2 lze hovořit o obchodním neúspěchu.